Univerzita Karlova

Ovocný trh 5, Praha 1, 116 36

http://www.cuni.cz

Praha 29. října 2019 – Univerzita Karlova připravuje ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci u příležitosti 30. výročí 17. listopadu 1989 veřejnou debatu s názvem „30 let svobody! A jak dál?“ Debata se bude konat v úterý 5. listopadu 2019 od 17.30 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Mezi hlavními řečníky vystoupí rektoři obou univerzit prof. Tomáš Zima a prof. Jaroslav Miller, politolog Tomáš Lebeda, novináři Jindřich Šídlo a Nora Fridrichová, bývalý předseda vlády Vladimír Špidla, bývalý eurokomisař Pavel Telička, diplomatka Jana Hybášková, prof. Lubomír Kopeček a také zástupci studentů. Veřejná debata je pokračováním projektu Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“.

„Třicáté výročí 17. listopadu 1989 je vhodnou příležitostí ohlédnout se a zhodnotit, jak si jako společnost a země v éře svobody vedeme, jak jsme úspěšní, co se povedlo a co ne. Chceme se podívat na události z různých úhlů pohledu, proto jsme připravili veřejnou diskusi a pozvali do ní významné osobnosti veřejného života, aktéry revolučního dění, novináře, akademiky, politiky i politology.

Naším cílem není jen řešit minulost, ale diskutovat také o tom, kam směřujeme, o výzvách a příležitostech, které jsou před námi. Mám proto radost, že se nám podařilo do přípravy akce zapojit studenty a studentky.

Jsem přesvědčen, že Sametová revoluce nám otevřela dveře k demokracii a svobodě. Naše občanská společnost je velmi mladá a čelí celé řadě překážek. O cestě, jak je překonávat, je nutné intenzivně mluvit. Věřím, že k tomu přispěje i tato debata,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima.

Diskutovat se bude o čtyřech časových obdobích a hlavních událostech, které je provázely:

1. 1989 – 1999: Sametová naděje

2. 2000 – 2009: Zpátky do Evropy

3. 2010-2019: Politické turbulence

4. 2020 - ?: Jak dál?

Do přípravy akce se zapojili studenti obou univerzit. Ke všem čtyřem časovým obdobím natáčí krátká videa, která ukáží, jak uplynulých třicet let svobody vnímají mladí lidé. Studenti budou rovněž diskusi spolumoderovat a pokládat první dotazy.

V debatě vystoupí rektoři, novináři i youtuber

S veřejností budou v Olomouci debatovat prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy, prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., rektor Univerzity Palackého v Olomouci, doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D., vedoucí Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Jindřich Šídlo, novinář, Seznam Zprávy, prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D., zástupce vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, PhDr. Jana Hybášková, diplomatka, PhDr. Vladimír Špidla, bývalý předseda vlády České republiky a ředitel sociálnědemokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie, JUDr. Pavel Telička, bývalý člen Evropského parlamentu, Mgr. Nora Fridrichová, M.A., novinářka, Česká televize a youtuber Lukáš "Lukefry" Fritscher.

Univerzitní stánek na náměstí Národních hrdinů

Součástí akce bude stánek Univerzity Karlovy, který mohou lidé v úterý 5. listopadu navštívit na olomouckém náměstí Národních hrdinů. Studenti tu budou celý den s veřejností diskutovat o tom, jak vnímají hodnoty Sametové revoluce, výzvy současné doby a představí také studijní nabídku a činnost univerzity.

Sedmá veřejná diskuse projektu „Česko! A jak dál?“

Debata v Olomouci se bude konat pod záštitou Olomouckého kraje a statutárního města Olomouc. Mediálními partnery akce jsou Deník a Česká televize.

Hodnocení třiceti let svobody bude už sedmou veřejnou diskusí v rámci projektu Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“. První se odehrála 19. února 2019 v Ústí nad Labem na téma dluhů a exekucí, druhá 20. března 2019 v Plzni, kde se diskutovalo o tématu bezpečnosti, třetí se uskutečnila 11. dubna 2019 v Českých Budějovicích na téma zemědělství a kvalita potravin. Čtvrtá diskuse byla 9. května v Brně k tématu 15 let členství ČR v EU, pátá 4. června v Jihlavě k tématu sucho a zatím poslední byla 1. října v Praze na téma Vzdělávání v ČR. Podrobné informace o diskusích, fotogalerie, videa i závěry debat lze najít na nově spuštěném webu projektu www.ceskoajakdal.cz.

Projekt Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“

Jedná se o diskusní platformu Univerzity Karlovy, která má za cíl definovat zásadní celospolečenské problémy České republiky. Do debaty univerzita zapojuje své špičkové vědce a odborníky, stejně tak osobnosti z řad odborné veřejnosti. Podstatou projektu jsou veřejné diskuse na jednotlivá témata napříč regiony ČR. Cílem je formulovat a iniciovat možná řešení a cestu, jak v jednotlivých problémech postupovat dál. Partnery projektu jsou kraje, města a regiony, hlavními mediálními partnery je Deník a Česká televize.

Více informací o projektu „Česko! A jak dál?“ poskytne MgA. Martin Ayrer, mob.: 602 135 517, e-mail: .

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 4 vysokoškolské ústavy, 5 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S více než půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 8000 zaměstnanců, z toho více než 4600 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje více než 50 000 studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s více než 700 studijními obory. Univerzitu ročně absolvuje zhruba 9000 studentů. Univerzita Karlova patří mezi pět evropských univerzit, které se těší největšímu zájmu zahraničních studentů v rámci programu Erasmus. Podle průzkumu Reflex 2013–2014 Pedagogické fakulty UK vykazují absolventi UK dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti mezi veřejnými vysokými školami. Finanční ohodnocení absolventů UK na trhu práce patří k nejvyšším.